|
digitalizace televizního příjmu je fenoménem dnešní doby. Pro malé objekty a rodinné domy není problém palčivý.
Obvykle stačí doplnit TV o tzv. set-top-box nebo o novou televizi s integrovaným digitálním tunerem.
Komplikované řešení může být u přechodu na digitální příjem u společných televizních antén ( STA ).
Pro správné řešení problému, který může být u každého objektu podle specifických podmínek různý, závisí především na erudici a solidnosti montážních firem.
V řadě případů nabízí "levná" řešení, přestože musí vědět, že zákazník bude muset v krátké době vynaložit další prostředky a tak si zajišťují své zisky.
Takže levné řešení se v průběhu několika málo let stane nejdražším. Dalším problémem některých firem je slabá přístrojová vybavenost.
Dnes již není možno bez nákladné přístrojové techniky provést potřebnou analýzu problému a navrhnout správné řešení.
Naše firma nabízí provedení měření STA profesionálními přístroji s vypracováním příslušného protokolu a návrhem optimálního řešení.
Společná televizní anténa (STA)
:
Společné televizní antény představují největší problém pro příjem zemské digitální televize. Pro sledování digitálního vysílání totiž musí projít důkladnou úpravou. Někdy stačí namontovat tzv.
kanálové vložky pro vysílací kanály digitálních sítí, často je ale třeba vyměnit část nebo dokonce celý anténní rozvod,
který je zastaralý a signál v něm rychle ztrácí kvalitu. I po úpravě STA, na niž se musí nájemníci nebo majitelé bytů dohodnout s
majitelem objektu, si musí každá domácnost pořídit ke každému analogovému televizoru set-top-box. V Praze a Brně, pokud přijímáte
signál z městských vysílačů Žižkov nebo Barvičova, se navíc digitálně vysílá ve vertikální polarizaci, což znamená, že oproti
příjmu analogové televize musíte anténní systém STA na střeše pootočit o 90 stupňů, abyste takové vysílání vůbec mohli přijímat.
Alternativy řešení příjmu signálu DVB-T prostřednictvím STA.
: Zpracoval: Ing. J. Skála, Ing. J. Tetour,Ing. J. Kramosil
1. Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma:
• Systémově čisté a doporučené perspektivní řešení
• Výše nákladů na rekonstrukci závisí hlavně na stáří STA a investicích na
obnovu v průběhu užívání.
• U domů postavených do roku 1980 se dá předpokládat výměna celého
účastnického rozvodu i technologie hlavní stanice.
• Trojnásobné zvýšení hodnoty horního rozváděného kmitočtu ( z 300 MHz na
900 MHz ) způsobí na 100m běžných typů koaxiálních kabelů přídavné ztráty
od 10 do 30 dB. To si vyžádá zkrácení napájených úseků vedení a zařazení
průběžných UHF zesilovačů.
Příklad: Svislý rozvod s osmi zásuvkami se rozdělí na dva úseky po čtyřech
zásuvkách. Původní účastnické zásuvky instalované do roku 1980 se
musí vyměnit.
• Snížení nároků na přenos kanálů z konce V. TV pásma, lze řešit konverzí do
IV. pásma.
• Nutno je zvažovat rovněž skutečnost, že na dlouhých úsecích vedení
a zejména průchodem aktivními prvky může dojít ke zpoždění signálu
překračující ochranný interval a přímý signál pronikající do účastnické šňůry
příjem znehodnotí. Užitečná část symbolu OFDM při modu 8k trvá asi 1ms,
ochranný interval jen 50 až 100 µs.
• Volbě této alternativy musí předcházet orientační výpočet energetické bilance.
• Přímý rozvod v pásmu UHF dovolí současnou distribuci původních
analogových programů až do doby jejich postupného vypínání.
• Pokud budou jednotlivé multiplexy ve společných anténách šířeny na stejných
kmitočtech jako jsou vysílány, měly by být veškeré technické prvky na straně
uživatele funkční stejně jako při příjmu na individuální anténu. Dá se proto
očekávat, že se neobjeví žádná další rizika spojená se společnou anténou.
2. Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma
UHF do kmitočtového pásma VHF:
• Alternativa pro starší společné antény použitelné jen do 300 MHz. Mohou
zůstat původní účastnické zásuvky, kabely i rozbočovače.
• Kmitočtový rastr D ve III. TV pásmu s šířkou pásma 8 MHz dovoluje konverzi
použít. Vhodné typy set top boxů jsou na trhu za obvyklou cenu.
• V hlavní stanici plně vyhovují nejstarší měniče pro analogový příjem
např. TESA-S nebo STEA-D, kde je použit oscilátor s krystalem.
• Nepoužitelné jsou moderní měniče např. ALCAD řada 905 nebo kazety
Grundig HRM 815 a HRM 383 TWIN, které využívají kmitočtovou syntézu.
• Výrobci přijímacích systémů s pokročilou technologií dodávají kazety přímo
určené pro konverzi do III. TV pásma.
Příklad: Kathrein UFO 352. Podobnou kazetu má i GSS Grundig pro
STC 1200.
• Signálová úroveň digitálních kanálů se nastavuje o 10-15 dB nižší než úrovně
analogových signálů.
• Po vypnutí analogových vysílačů se konverze ještě usnadní.
• Překládat digitální multiplexy do speciálních kanálů zatím nelze; žádný set top
box na trhu tyto kanály nenaladí.
• U STA malého rozsahu je možné omezit ztráty v účastnickém rozvodu
konverzí z V. na začátek IV. TV pásma.
Příklad: V Praze kanál č.64 na kanál č. 21.
• Dosažená kvalita obrazu i zvuku zůstává zachována stejně jako kompletní
nabídka dalších služeb obsažených v multiplexu.
• Pozdější přechod na přímý rozvod je možný bez promarněné investice.
• Potřebnou technologii nabízí přední evropské firmy a není to tedy jen národní
varianta řešení.
• Kmitočtová konverze je provedena s cílem snížení ztrát v rozvodech.
• Lze pojmenovat dvě základní rizika:
- některé přijímače přijímají pouze multiplexy, u kterých se skutečný kmitočet
shoduje s kmitočtem signalizovaným v NIT (Network Identification Table).
Takovéto přijímače nejsou schopny přijímat jakékoliv vysílání po konverzi
kmitočtů
- pouze některé přijímače podporují příjem v pásmu VHF se šířkou pásma
8MHz, což je základní podmínkou pro příjem signálů konvertovaných z UHF
do VHF. To pak znamená, že domácnosti používající konkrétně řešenou
společnou anténu budou muset věnovat zvýšenou pozornost výběru settop-
boxu z množství zařízení dostupných na trhu, aby vybrané zařízení bylo
schopné funkce v prostředí daného anténního systému.
3. Převod na analogové kanály PAL
v kmitočtovém pásmu VHF:
• Nejde o plnohodnotný příjem DVB-T, na účastnické zásuvce není digitální
multiplex, ale dekódovaný program v analogové podobě.
• Neumožňuje přenos programu rozhlasových kanálů a dalších služeb
obsažených v digitálním multiplexu (EPG, atd.)
• Tato alternativa nemá velkou perspektivu. Za několik let nebudou na trhu
analogové televizní přijímače.
• V současné etapě zavádění digitální televize jednoduchý, rychlý a velmi levný
způsob zpřístupnění televizních programů šířených jen digitálně.
• Umožňuje zachovat stávající distribuci analogově šířených programů z družic
a minimálně narušuje původní systém.
• V bytech nejsou set top boxy, programy se naladí na televizorech přímo.
• Funkci převodníku na kanál v PALu může plnit i vybraný typ set top boxu
s vnitřním modulátorem nastavitelným na kanály UHF. Při požadavku na
stereo je nutno zařadit vnější modulátor.
• Dosažená kvalita obrazu bývá vyšší než u doposud přijímaných analogových
kanálů.
• Provozní spolehlivost je přijatelná. Někdy ale dochází k zablokování
převodníku bez zjevných příčin, které vyžaduje restart přerušením napájení.
• Stejný nedostatek se srovnatelnou četností výskytu se objevuje i u desetkrát
dražších kazet pokročilých přijímacích systémů.
• Přes zmíněné nevýhody je na trhu k dispozici sortiment zařízení a dílů.
Příklad: GSS Grundig HDMT 163, HDMN 2163, Kathrein UFO353
• Toto technické řešení sice nezavírá cestu k budoucímu přechodu na přímý
rozvod nicméně do rekonstrukce rozvodu je nutno vkládat opakovaně finanční
prostředky.
• Hlavními riziky tohoto přístupu jsou:
- znemožnění využívání nových funkcí, které DVB-T poskytuje (Informace
o pořadech - Present/Following, EPG Informace, DVB Titulky, Multi Audio -
volba mezi různými zvukovými doprovody, přepínání formátů obrazu, využití
interaktivních aplikací, Audio Description, ...)
- nabídka TV přijímačů umožňujících příjem analogové TV může být po
celoevropském vypnutí analogového vysílání výrazně snížená a nebo
dokonce žádná. Domácnosti tím mohou být významně omezeny ve výběru
vhodných přijímačů, případně vhodné přijímače nebudou k dispozici vůbec.
4. Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu
DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních podmínek:
• Digitální multiplex DVB-T je možné přivést do rozvodů STA po jeho konverzi
do standardu DVB-C určeného pro rozvody kabelové televize TKR, a to
s obvyklou šířkou rádiového kanálu 8 MHz.
• Předností metody je snadná implementace zpětného kanálu a možnost
přenosu multiplexu na speciálních kanálech v pásmu VHF.
• Samotný standard DVB-C distribuci digitálního multiplexu v STA neusnadňuje.
• Vybavení hlavní stanice STA je nákladné, set top boxy pro tento standard jsou
méně dostupné a už nakoupené levné modely pro DVB-T jsou nepoužitelné
• Na volném (horizontálním) trhu je nabídka DVB-C přijímačů výrazně nižší než
přijímačů pro DVB-T. V oblasti DVB-C převažuje vertikální trh (distribuce
pouze konkrétního zařízení příslušným provozovatelem systému/sítě).
Hlavním rizikem této metody je omezená dostupnost a výběr příslušných
přijímačů, a to pokud jde o cenové rozpětí, výbavu tak i značku.
Konkrétní řešení v rámci každého z uvedených modelů musí v každém
případě respektovat technické parametry dané ČSN EN 50083 (1-10) v aktuálním
znění.
|
|
